Po stopách Jano Köhlera

Akademický malíř Jano Köhler byl významným umělcem v oblasti moravského lidového umění, v technice ornamentu a v oboru fresky a sgrafita. Byl označován jako „malíř chrámů“, ale podílel se také na výzdobě profánních budov.
Vydejte se naší trasou:
Zámek, Pernštýnské náměstí 8
Při obnově objektu na začátku 20. století byla fasáda doplněna o jeho sgrafita. Na fasádě najdeme ozdobné motivy s rostlinnými náměty, psaníčková sgrafita, Hanačku předoucí len, dvoje sluneční hodiny, obrazy krále Ječmínka, knížete Svatopluka, erby Pernštejnů, Lichtenštejnů a další motivy.
Součkův dům, 1902, Hanačka 2
Tento dům zasahující do sousedních ulic Pod Kosířem a Rejskova. Jano Köhler pořídil výzdobu fasády: freskové výplně pod okny a sgrafita nad prvním patrem. Naši pozornost upoutá především štít provedený kombinací sgrafita a fresky. Na jeho vrcholu je slunce, sluneční hodiny a pod nimi anděl držící v ruce atributy stavitelství – kružítko a trojúhelník. Uprostřed je kronikář zapisující životní a historické události. Vlevo jsou alegorické postavy strastí a neřestí (například válka, marnivost, závist).
Dům U Tří zajíců, Pernštýnské náměstí 5
Tento starý právovárečný dům je známý už v polovině 13. století. Fungoval zde pivovar, sladovna, hostinec a nakonec palírna. Na domě se nacházelo domovní znamení. Mělo tvar železného štítu a na něm byli v olejových barvách zachyceni tři poskakující zajíci. Jano Köhler zhotovil v roce 1939 nové domovní znamení tří zajíců v barevné keramické mozaice.
Dům U Zlaté studny, náměstí T. G. Masaryka 21
Opět se jedná starý právovárečný dům ze 14. století. Sloužil i jako palírna a pro obchodní činnost. V době pořízení domovního znamení zde majitel provozoval železářství U Zlaté studny. Jano Köhler nám na domovním znamení zachytil mladou ženu čerpající vodu ze staré studny s rumpálem.
Dům U Měsíčka, náměstí T. G. Masaryka 5
Jedná se o starý měšťanský dům přestavěný po velkém požáru města po roce 1697. Zde musíme zvednout hlavu nahoru, abychom viděli Köhlerovo dílo. Je totiž až na atikovém štítě. Keramická mozaika znázorňuje Pannu Marii královnu stojící na Měsíci. V levé ruce drží Ježíše a v pravé žezlo.
Vrlův nájemní dům, náměstí E. Husserla 8
Jano Köhler vyzdobil fasádu domu sgrafity v převládající zelenočervené barvě s rostlinnými a geometrickými motivy. Pod okny druhého patra jsou portréty moravských tiskařů Jana Olivetského, Jana Günthera, Kašpara Aorga doplněné iniciálami JV a letopočtem 1871 (tj. Josef Vrla a datum založení tiskárny). Celá fasáda je však bohužel značně poškozená. Její současný stav a výzdoba jsou v havarijním stavu a nutně vyžaduje rekonstrukci.
Kostel Povýšení sv. Kříže, Filipcovo náměstí 4
Interiér kostela vyzdobil na žádost faráře P. Karla Dostála-Lutinova. Naši pozornost si zaslouží především velkoformátová freska sv. Václava sedícího na koni a doprovázeného dvěma anděly na císařský dvůr. Další velkoformátová freska je nazvaná Proměňování na Hoře. Nad chórovými lavicemi presbytáře je pás menších fresek (sv. Helena, velký požár Prostějova se zázračným křížem, sv. Božetěch, sv. Metoděj, sv. Prokop a sv. Ludmila). Nad vítězným obloukem je freska Kristus Pantokrator – vládce všeho, jak sedí na duze. Z další výzdoby uvádíme oltářní obraz sv. Václava a dvě vitráže P. Marie Bolestné a P. Marie Nanebevzaté.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Brněnská ulice 81
Oltářní obraz z roku 1926 s postavami moravských věrozvěstů sv. Cyrila a sv. Metoděje v životní velikosti je svou vnitřní monumentálností velmi působivý. Zaujmou nás i dva velkoplošné nástropní obrazy (1932) zhotovené technikou fresco secco (tj. malby kaseinovými barvami na suchou omítku): Zmrtvýchvstání Páně (nad vítězným obloukem) a Panna Marie Nanebevztatá (nad vchodem do boční kaple). Z další děl uvádíme například vitráž v presbytáři, sochu sv. Václava v předsíni kostela či olejomalbu Božské Srdce Páně a reliéfy na nových zvonech.
Městský hřbitov v Prostějově, Brněnská ulice
Náhrobek na hrobce rodiny Součkových
Uprostřed je Panna Marie s dítětem, vlevo je sv. Václav a vpravo sv. Ludmila, patroni rodiny Součkových. Náhrobek má tvar kapličky přistavěné k severní zdi hřbitova. Jano Köhler navrhl celou výzdobu a nápisy na náhrobku.
Náhrobek na hrobě P. Karla Dostála-Lutinova
Obraz zachycuje scénu, jak Nikodém a Josef z Arimatie pohřbívají Kristovo tělo. Uprostřed je truchlící postava Panny Marie s trnovou korunou v rukou. Josef z Arimatie má podobu Jano Köhlera a Nikodém P. Karla Dostála-Lutinova. Tento náhrobek je hodnocen jako jedna z nejkrásnějších ozdob hřbitova.