Historie města
Z DĚJIN MĚSTA
l. Počátky města, středověk
Osídlení kraje lze zaznamenat od neolitu (cca 5000 př. n.l.). Raně středověká osada Prostějov vznikla patrně v prostoru Petrského náměstí a ulice Újezd. Trhová ves se v místě hlavního náměstí vyvíjela od poloviny 13. století.
| 1141 | první historická zmínka o vesnici Prostějovice |
| 1213 | v Prostějově pobývali král Přemysl I. a moravský markrabě Vladislav Jindřich |
| před 1300 | Prostějov uváděn jako trhová ves s mýtem |
| 1359 | držiteli Prostějova Čeněk a Ondřej ze Šelmberka (od této doby až do roku 1848 zůstává obcí poddanskou) |
| 1365 | Prostějov uváděn jako městečko |
| před 1390 | získali Prostějov páni z Kravař a připojili jej k plumlovskému panství |
| 1390 | markrabě Jošt udělil privilegium výročního trhu (faktické povýšení na město) |
| 1391 | Petr z Kravař založil klášter augustiniánů-kanovníků |
| 1406 | privilegium Petra z Kravař rozšiřující městská práva a zavádějící olomoucké (magdeburské) právo místo dřívějšího brněnského |
| před 1430 | vpád husitů a zničení augustiniánského kláštera |
| 1431 | vyplenění města vojsky Albrechta Rakouského |
| 1454 | počátky židovské obce |
| 1466 | rod pánů z Kravař vymírá po meči, do roku 1495 vláda Johanky z Kravař a jejího manžela Jana Heralta z Kunštátu (doba šlechticů jako hospodářských podnikatelů) |
| 1486 | král Matyáš Korvín uděluje městu právo druhého výročního trhu |
2. Raný novověk
Plumlovské panství s městem Prostějovem náleželo dvěma významným rodům: v letech 1495 - 1599 pánům z Pernštejna a v letech 1599 - 1848 knížecímu rodu Lichtenštejnů. Zatímco v 16. století („zlaté době měst") se život v Prostějově mnohostranně rozvíjel, postupovala jeho obnova po třicetileté válce velmi zdlouhavě. K novém oživení dochází v 18. století (židovský obchod, zakládání klášterů, umělecká činnost atd.).
| 1495 | Vratislav I. z Pernštejna zahajuje výstavbu kamenných hradeb |
| 1499 | první zmínka o českých bratřích; významná komunita byla posílena po zákazu činností Jednoty bratrské v Čechách (1547) |
| 1522 | právní zánik augustiniánského kláštera, fara v držení utrakvistů |
| 1521 – 1540 | působení stavební huti Jana z Pernštejna (stará radnice (nynější budova Muzea Prostějovska), zámek, portál Černého dvora) |
| 1527 | vytištěna u Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě „Listové bratřím boleslavským" od Jana Dubčanského |
| 1578 – 1582 | přestavba zámku za Vratislava II. z Pernštejna |
| 1583 | městský písař Jan Bělkovský z Rousova zakládá „Knihy pamětní města Prostějova" |
| 1599 | městská obec finančně podpořila Karla z Lichtenštejna, aby mohl koupit plumlovské panství |
| 1622 – 1628 | začátek rekatolizace, vyhnání jinověrců |
| 1643 | ničivý vpád Švédů |
| 1697 | velký požár |
| 1727 – 1730 | založení kláštera milosrdných bratří |
| 1728 | stavba císařské silnice (Vídeň -) Brno - Prostějov - Olomouc (- Slezsko, Polsko) |
| 1754/55 | v Prostějově se usazuje a pracuje známý malíř František Antonín Sebastini (zemřel v roce 1789) |
| 1756 (1764) | založení kapucínského hospice (kláštera) |
3. Od osvícenství po dobu zakladatelů
Osvícenské reformy se projevily v oblasti zdravotnictví, školství, náboženství, ve správě města. Základy k modernímu životu města však položila až doba zakladatelů (gründerů). Především díky židovské obci se Prostějov stává významným obchodním a průmyslovým střediskem. V oboru textilní konfekce, ve velkém produkované od 40. let 19. století, získal na konci století výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku (třetinovým podílem na celkové produkci státu). Podle výsledků sčítání obyvatel v letech 1872 a 1890 byl Prostějov třetím největším městem na Moravě po Brnu a Jihlavě. V 60. a 70. letech 19. století vzniká řada kulturních a sportovních spolků: Měšťanská beseda, Sokol, pěvecké sbory Orlice a Vlastimila, Spolek divadelních ochotníků.
| 1784 | zrušení kapucínského kláštera císařem Josefem II. |
| 1786 | josefínský regulovaný magistrát (posílení státní moci na úkor městské samosprávy) |
| 1801 | založení soukenické továrny Veita Ehrenstamma |
| 1823 | první promenáda na místě hradebních valů na severní straně |
| 1849 | založení Čtenářského spolku |
| 1850 | reforma: magistrát nahrazen úřadem, podřízeným zastupitelstvu |
| 1855 | Prostějov se stává sídlem politického okresu |
| 1869 | začátek bourání městských hradeb |
| 1870 | železniční spojení Nezamyslice - Prostějov - Olomouc; plynárna (osvětlení ulic) |
| 1871 | české reálky Občanskou záložnou |
| 1873 | ustavení Úvěrního spolku Záložna (a zastavárna) |
| 1878 | založení strojírenského závodu František Wichterle, který roku 1919 fúzoval se závodem František a Josef Kovařík (založen 1894) |
| 1882 | založení Průmyslové jednoty, která roku 1884 dala podnět k ustavení muzea |
| 1885 | založení městské nemocnice; ustavena firma Konečný a Nedělník (realizovala většinu velkých staveb ve městě do roku 1930) |
4. Přelom století
Doba všestranného rozvoje, intenzivně se projevujícího zvláště v kulturní oblasti.
| 1892 | česká převaha na radnici, starostou zvolen Karel Vojáček (zemřel roku 1898), Prostějov se stává největším městem na Moravě s českou správou |
| 1893 | Národopisná výstava; první provizorní regulační plán |
| 1898 | elektrifikace města |
| 1899 | založení (českého) gymnázia |
| 1900 | vybudován nový městský hřbitov |
| 1906 – 1907 | stavba Národního domu |
| 1907 | ustavena firma Theodora Dostála, od roku 1909 družstvo Vulkania pro umělecké práce v kovu |
| 1908 | otevření městského muzea v upravené budově staré radnice |
| 1911 – 1914 | stavba Nové radnice (dnešní budova radnice na nám. T. G. Masaryka) |
| 1917 | krvavé potlačení hladové demonstrace |
5. Od první československé republiky po současnost
Po roce 1918 pokračoval hospodářský i kulturní rozvoj města. Později byl ochromen nacistickou, okupací a komunistickou totalitní vládou. Ke „stavbám socialismu" patří věnec panelových sídlišť na okrajích města (stavěných v letech 1963 - 90), rozsáhlé demolice v jeho historickém jádru a obchodní dům uprostřed náměstí. V letech 1989 - 90 návrat k demokratické samosprávě.
| 1922 | smlouva o zřízení vojenského letiště |
| 1923 | schválení regulačního plánu města od J. Kumpošta a J. Peňáze (významná realizace - náměstí Spojenců s okolními ulicemi) |
| 1933 – 1936 | činnost Střediska výtvarných umělců Hané Reysek |
| 1939 – 1945 | následky 2. světové války: asi 1430 mrtvých (z toho 1300 židů), začátek likvidace židovské obce |
| 1947 – 1951 | stavba nového hlavního nádraží |
| 1953 | odvážný protest proti odstranění sochy T. G. Masaryka z náměstí |
| 1968 | tři občané zastřeleni sovětským okupačním vojskem |
| 1990 | po 44 letech první svobodné volby; historický střed Prostějova vyhlášen za městskou památkovou zónu |
