Titulní strana

Historie města

Z DĚJIN MĚSTA

l. Počátky města, středověk

Osídlení kraje lze zaznamenat od neolitu (cca 5000 př. n.l.). Raně středověká osada Prostějov vznikla patrně v prostoru Petrského náměstí a ulice Újezd. Trhová ves se v místě hlavního náměstí vyvíjela od poloviny 13. století.

1141 první historická zmínka o vesnici Prostějovice
1213 v Prostějově pobývali král Přemysl I. a moravský markrabě Vladislav Jindřich
před 1300 Prostějov uváděn jako trhová ves s mýtem
1359 držiteli Prostějova Čeněk a Ondřej ze Šelmberka (od této doby až do roku 1848 zůstává obcí poddanskou)
1365 Prostějov uváděn jako městečko
před 1390 získali Prostějov páni z Kravař a připojili jej k plumlovskému panství
1390 markrabě Jošt udělil privilegium výročního trhu (faktické povýšení na město)
1391 Petr z Kravař založil klášter augustiniánů-kanovníků
1406 privilegium Petra z Kravař rozšiřující městská práva a zavádějící olomoucké (magdeburské) právo místo dřívějšího brněnského
před 1430 vpád husitů a zničení augustiniánského kláštera
1431 vyplenění města vojsky Albrechta Rakouského
1454 počátky židovské obce
1466 rod pánů z Kravař vymírá po meči, do roku 1495 vláda Johanky z Kravař a jejího manžela Jana Heralta z Kunštátu (doba šlechticů jako hospodářských podnikatelů)
1486 král Matyáš Korvín uděluje městu právo druhého výročního trhu

2. Raný novověk

Plumlovské panství s městem Prostějovem náleželo dvěma významným rodům: v letech 1495 - 1599 pánům z Pernštejna a v letech 1599 - 1848 knížecímu rodu Lichtenštejnů. Zatímco v 16. století („zlaté době měst") se život v Prostějově mnohostranně rozvíjel, postupovala jeho obnova po třicetileté válce velmi zdlouhavě. K novém oživení dochází v 18. století (židovský obchod, zakládání klášterů, umělecká činnost atd.).

1495 Vratislav I. z Pernštejna zahajuje výstavbu kamenných hradeb
1499 první zmínka o českých bratřích; významná komunita byla posílena po zákazu činností Jednoty bratrské v Čechách (1547)
1522 právní zánik augustiniánského kláštera, fara v držení utrakvistů
1521 – 1540 působení stavební huti Jana z Pernštejna (stará radnice (nynější budova Muzea Prostějovska), zámek, portál Černého dvora)
1527 vytištěna u Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě „Listové bratřím boleslavským" od Jana Dubčanského
1578 – 1582 přestavba zámku za Vratislava II. z Pernštejna
1583 městský písař Jan Bělkovský z Rousova zakládá „Knihy pamětní města Prostějova"
1599 městská obec finančně podpořila Karla z Lichtenštejna, aby mohl koupit plumlovské panství
1622 – 1628 začátek rekatolizace, vyhnání jinověrců
1643 ničivý vpád Švédů
1697 velký požár
1727 – 1730 založení kláštera milosrdných bratří
1728 stavba císařské silnice (Vídeň -) Brno - Prostějov - Olomouc (- Slezsko, Polsko)
1754/55 v Prostějově se usazuje a pracuje známý malíř František Antonín Sebastini (zemřel v roce 1789)
1756 (1764) založení kapucínského hospice (kláštera)

3. Od osvícenství po dobu zakladatelů

Osvícenské reformy se projevily v oblasti zdravotnictví, školství, náboženství, ve správě města. Základy k modernímu životu města však položila až doba zakladatelů (gründerů). Především díky židovské obci se Prostějov stává významným obchodním a průmyslovým střediskem. V oboru textilní konfekce, ve velkém produkované od 40. let 19. století, získal na konci století výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku (třetinovým podílem na celkové produkci státu). Podle výsledků sčítání obyvatel v letech 1872 a 1890 byl Prostějov třetím největším městem na Moravě po Brnu a Jihlavě. V 60. a 70. letech 19. století vzniká řada kulturních a sportovních spolků: Měšťanská beseda, Sokol, pěvecké sbory Orlice a Vlastimila, Spolek divadelních ochotníků.

1784 zrušení kapucínského kláštera císařem Josefem II.
1786 josefínský regulovaný magistrát (posílení státní moci na úkor městské samosprávy)
1801 založení soukenické továrny Veita Ehrenstamma
1823 první promenáda na místě hradebních valů na severní straně
1849 založení Čtenářského spolku
1850 reforma: magistrát nahrazen úřadem, podřízeným zastupitelstvu
1855 Prostějov se stává sídlem politického okresu
1869 začátek bourání městských hradeb
1870 železniční spojení Nezamyslice - Prostějov - Olomouc; plynárna (osvětlení ulic)
1871 české reálky Občanskou záložnou
1873 ustavení Úvěrního spolku Záložna (a zastavárna)
1878 založení strojírenského závodu František Wichterle, který roku 1919 fúzoval se závodem František a Josef Kovařík (založen 1894)
1882 založení Průmyslové jednoty, která roku 1884 dala podnět k ustavení muzea
1885 založení městské nemocnice; ustavena firma Konečný a Nedělník (realizovala většinu velkých staveb ve městě do roku 1930)

4. Přelom století

Doba všestranného rozvoje, intenzivně se projevujícího zvláště v kulturní oblasti.

1892 česká převaha na radnici, starostou zvolen Karel Vojáček (zemřel roku 1898), Prostějov se stává největším městem na Moravě s českou správou
1893 Národopisná výstava; první provizorní regulační plán
1898 elektrifikace města
1899 založení (českého) gymnázia
1900 vybudován nový městský hřbitov
1906 – 1907 stavba Národního domu
1907 ustavena firma Theodora Dostála, od roku 1909 družstvo Vulkania pro umělecké práce v kovu
1908 otevření městského muzea v upravené budově staré radnice
1911 – 1914 stavba Nové radnice (dnešní budova radnice na nám. T. G. Masaryka)
1917 krvavé potlačení hladové demonstrace

5. Od první československé republiky po současnost

Po roce 1918 pokračoval hospodářský i kulturní rozvoj města. Později byl ochromen nacistickou, okupací a komunistickou totalitní vládou. Ke „stavbám socialismu" patří věnec panelových sídlišť na okrajích města (stavěných v letech 1963 - 90), rozsáhlé demolice v jeho historickém jádru a obchodní dům uprostřed náměstí. V letech 1989 - 90 návrat k demokratické samosprávě.

1922 smlouva o zřízení vojenského letiště
1923 schválení regulačního plánu města od J. Kumpošta a J. Peňáze (významná realizace - náměstí Spojenců s okolními ulicemi)
1933 – 1936 činnost Střediska výtvarných umělců Hané Reysek
1939 – 1945 následky 2. světové války: asi 1430 mrtvých (z toho 1300 židů), začátek likvidace židovské obce
1947 – 1951 stavba nového hlavního nádraží
1953 odvážný protest proti odstranění sochy T. G. Masaryka z náměstí
1968 tři občané zastřeleni sovětským okupačním vojskem
1990 po 44 letech první svobodné volby; historický střed Prostějova vyhlášen za městskou památkovou zónu


Vytvořeno 4.5.2022 10:54:09 | přečteno 20132x | katerina.kimlova
load